Každý přirozeně ví, co to je zácpa, přesto je dobré vědět, jaký je medicínský pohled na zácpu, kterou považujeme za funkční poruchu zažívacího traktu.
Zácpa je podle Americké gastroenterologické společnosti (ACG) definována jako obtížná, ne příliš častá defekace, většinou méněkrát než 3x za týden. O chronické zácpě hovoříme, trvá-li déle než tři měsíce.
Představuje zácpa závažnější problém?
Odmyslíme-li v tuto chvíli individuální zdravotní problémy a sníženou kvalitu života spojené s chronickou zácpou, je zajímavé se socioekonomických dopadů této ¨banální¨ záležitosti. Ve Spojených státech s přibližně 300 milióny obyvateli se utratí každým rokem 330 miliónů dolarů za léky na zácpu (tyto léky nazýváme laxativy), kvůli zácpě je vyšetřeno 2,5 miliónu pacientů, musí být provedeno 92000hospitalizací a celkové náklady na jednoho pacienta se zácpou byly vyčísleny v USA na více než 2700 dolarů ročně.
Příčiny zácpy:
Příčin zácpy je mnoho a patří mezi ně i takové. Které nejsou každému samozřejmé. Které to tedy jsou?
a) Pohlaví. U žen se vyskytuje zácpa více než dvakrát častěji než u mužů.
b) Věk. Výskyt zácpy stoupá s narůstajícím věkem, výrazněji po 50. roce a dramaticky po 65. roce věku.
c) Stravovací návyky. Lidé, kteří jedí více ovoce, zeleniny a obecně potravin a jídel s vysokým obsahem vlákniny, mají nižší riziko vzniku zácpy. Udává se, že denní příjem vlákniny se za posledních 100 let snížil více než dvojnásobně! Zácpu zhoršuje konzumace alkoholu, který významně podlužuje tzv. tranzitní čas (doba průchodu zažívacím traktem). Podobně nepříznivě účinkuje i konzumace kávy.
d) Pohybová aktivita. Je prokázáno, že pohybová aktivita zkracuje tranzitní čas a lidé s pravidelnými sportovními aktivitami mají opravdu nižší výskyt zácpy.
e) Psychosomatické faktory. Při vzniku a rozvoji zácpy se určitě uplatňují i psychosomatické faktory. Je známo, že lidé trpící chronickou zácpou mají vyšší výskyt úzkostných a depresivních stavů. Také chronický stres je jedním z možných vyvolavatelů zácpy (ačkoli může vyvolávat i opačné projevy, tedy průjmy).
f) Léky. Řada léků má za nežádoucí účinek právě vznik zácpy. Většinou se navíc jedná o léky, které jsou často užívány staršími pacienty. Jedná se o některá hypnotika (léky na spaní), starší typy antidepresiv (např. tzv. tricyklická antidepresiva), léky na potlačení kyselosti žaludečních šťáv, některá antihistaminika, apod.
g) Přidružená onemocnění. Typickým onemocněním, které bývá častěji provázeno zácpou je cukrovka, a to zejména proto, že cukrovka poškozuje periferní nervy zásobující také zažívací trakt (hovoří se o tzv. periferní neuropatii). Zácpa bývá také častější u lidí s tzv. centrálním typem obezity, s vysokými hladinami krevních tuků i s arteriální hypertenzí.
h) Socioekonomický status. Zácpa je častější u lidí s nízkými příjmy a vyskytuje se více v chudších oblastech. Nelze ovšem rozlišit, co hlavní příčinou tohoto jevu, za nejpravděpodobnější se zdá být složení a kvalita stravy nízkopříjmových vrstev obyvatelstva.
i) Vzdělání. Stupeň vzdělání opravdu ovlivňuje i riziko výskytu zácpy, podobná souvislost byla ovšem popsána například i pro výskyt obezity. Opět se jako hlavní důvod pokládá zdravější způsob života vzdělanějších lidí.
