O tom, že vláknina by měla být nedílnou součástí naší stravy asi nikdo nepochybuje, ačkoli jen málokdo splňuje příjem doporučovaný odbornými lékařskými společnostmi. Ten je uváděn na zhruba 25 gramů denně, realita v zemích konzumujících ¨západní¨ stravu je však podstatně horší.
Vláknina snižuje riziko onemocnění srdce a cév, příznivě ovlivňuje hladiny krevních tuků, snižuje také riziko vzniku některých nádorů (zejména se jedná o rakovinu tlustého střeva), cukrovky či vysokého krevního tlaku. Působí také proti přibývání na váze, ovlivňuje příznivě i vznik zánětů.
Není proto překvapivé, že podle posledních výzkumů snižuje dietní vláknina riziko úmrtí o celých 22 %. To alespoň tvrdí na základě rozsáhlé studie publikované tento měsíc američtí vědci.
Studie (nazvaná the National Institutes of Health-AARP Diet and Health Study) zahrnovala téměř 400000 mužů a žen sledovaných po dobu 9 let. Všichni zúčastnění v rámci studie vyplňovali dotazník týkající se jejich stravy. Tyto dotazníky odhalily, že příjem vlákniny ve stravě se lišil od 11 do 29 gramů za den. Po devíti letech bylo zjištěno, že jedinci s vyšším příjmem vlákniny měli o 22 % nižší riziko úmrtí v porovnání se skupinou konzumující vlákniny méně. Navíc měla skupina s vysokým příjmem vlákniny o 24 až 59 % nižší riziko, že onemocní kardiovaskulárními či respiračními chorobami.
Je třeba ovšem dodat, že lidé, kteří mají vyšší příjem vlákniny, žijí většinou zdravěji. Vyšší příjem ovoce a zeleniny neznamená jen vyšší příjem vlákniny, ale také vitaminů a dalších biologicky prospěšných látek. Tito lidé také méně často kouří a pravidelněji se hýbou. Ať je však důvodem jejich lepšího zdraví jakýkoli z těchto faktů, rozhodně stojí za to zvýšit v naší stravě příjem potravin s vysokým obsahem vlákniny.
Zdroj: odborný časopis Archives of Internal Medicine, únor 2011
