Pojem vegetariánství je široce používán u stravy, která zcela nebo částečně vylučuje živočišné potraviny.
Vegetariáni se dále rozdělují na:
- semivegetariány, kteří odmítají červené maso, ale jedí drůbež, ryby i mléčné výrobky.
-
Lakto-ovo-vegetariány, kteří nejedí živočišné potraviny, konzumují však mléko a mléčné výrobky i vejce.
-
Lakto-vegetariány, kteří nejedí živočišné potraviny ani vejce, konzumují však mléko a mléčné výrobky.
-
Vegany, kteří nejedí živočišné potraviny, mléčné výrobky ani vejce, ve své nejčistší formě vynechávají všechny živočišné produkty včetně medu, želatiny a přísad živočišného původu.
-
Makrobiotiky, kteří nejedí živočišné potraviny, mléčné výrobky ani vejce, používají pouze nezpracované organické cereálie, obiloviny, koření a mořské řasy. Ryby však striktně nezakazují.
-
Frutariány, jejichž strava se skládá pouze z ovoce, ořechů, semen, medu a rostlinných olejů.
Vegetariánství už není výstřednost
Ačkoli u nás se na vegetariánství hledí stále spíše jako na jakýsi exces, je vegetariánská strava v mnohém pozoruhodná, zejména s ohledem na lidské zdraví. Většinou se uvádí, že vegetariáni mají jídelníček nevyvážený, mají nízký příjem bílkovin, železa, vápníku, vitaminu B12, či dalších živin. To je určitě pravda pro frutariány a částečně i pro vegany, pokud nemají svůj jídelníček vhodně složený.
Je ale zajímavé, že podle oficiálního stanoviska Americké a Kanadské dietologické společnosti je ¨vhodně sestavená vegetariánská dieta zdravá, nutričně zcela adekvátní a účinná v prevenci mnoha onemocnění¨. Platí to pro všechny skupiny lidí, včetně dětí, těhotných či kojících žen a dokonce i vrcholových sportovců. V USA přiznává vegetariánství 2,5% obyvatel, v Kanadě dokonce 4%.
Proč se stát vegetariánem?
Jakkoli to může vypadat podezřele, být vegetariánem se opravdu vyplatí.
Je opravdu doloženo že vegetariáni:
- jsou štíhlejší.
- mají nižší hladiny krevního cholesterolu, podle různých studií o 14-35%.
- mají nižší výskyt ischemické choroby srdeční. Vegetariáni mají o 20-40% nižší riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění než non-vegetariáni.
- mají nižší výskyt arteriální hypertenze. Dokonce i semivegetariáni mají o 50% nižší výskyt hypertenze ve srovnání s non-vegetariány. Je přitom zajímavé, že důvodem nemůže být příjem sodíku, který je u vegetariánů zhruba stejný jako u non-vegetariánů.
- mají nižší výskyt cukrovky 2. typu.
- mají nižší výskyt rakoviny prostaty (o více než 50%) a tlustého střeva (téměř o 100%).
- mají nižší výskyt presenilní demence (o 100%!).
- mají nižší výskyt žlučníkových kamenů (opět o 100%).
- mají nižší výskyt revmatoidní artritidy (zánětlivé onemocnění kloubů autoimunní povahy).
Všechny tyto pozitivní účinky na lidské zdraví jsou způsobeny komplexním složením vegetariánské stravy. Mezi hlavní a nejdůležitější atributy vegetariánské diety zodpovědné za tyto prospěšné účinky patří:
- nízký obsah nasycených tuků, cholesterolu a živočišných bílkovin
- vysoký obsah komplexních sacharidů, vlákniny, kyseliny listovém antioxidačně působících látek, flavonoidů a dalších látek rostlinného původu.
Tato fakta zapadají do celé koncepce zdravé výživy. Ačkoli je jasné, že ne každý se bude chtít stát vegetariánem, stačilo by, abychom se více zamýšleli nad svým jídelníčkem a dávali v něm více prostoru ovoci, zelenině a mořských rybám.
Na závěr bych si dovolil ještě jednu ¨ekologickou¨ poznámku. Málokdo ví, že na produkci živočišných bílkovin je zapotřebí 10x více zemědělské půdy než na produkci bílkovin rostlinných. Také asi není příliš známo, že 40% světové produkce obilí je použito na zkrmování. Přitom polovina tohoto množství by byla schopna nasytit všechny hladovějící na celém světě (800 miliónů lidí!).
