Tuky představují druhou významnou složku naší stravy. Jedná se o složku velmi rizikovou, zejména pokud se konzumují v nadbytku nebo pokud se konzumují tuky nezdravé.
Tuky dělíme na nasycené, mononenasycené a polynenasycené.
Co to vlastně znamená? Nasycenost tuků vyjadřuje množství vodíkových atomů obsažených v molekule tuku. Je mi jasné pro většinu čtenářů je tato informace zbytečná, nicméně biologické vlastnosti jednotlivých tuků rozdělených podle stupně nasycenosti se diametrálně liší, jedny jsou vysloveně nezdravé (nasycené), jiné naopak chrání srdce a cévy před rozvojem aterosklerózy (mononenasycené– a polynenasycené). Tento fakt také zohledňují někteří výrobci potravin a konzument se tak může dočíst, jaké tuky konkrétní potravina obsahuje.
Kolik tuků by měla obsahovat naše strava?
Nutno především říci, že všechny typy tuků jsou energeticky bohaté a obsahují v průměru 38 kJ energie na gram tuku, což je více než jakákoli jiná složka naší stravy. Proto také konzumace nadměrného množství tuků je jednou z příčin nadváhy a obezity.
- hlídat celkový kalorický příjem (nepřejídat se),
- hlídat si, jaké tuky konzumujete.
Vždy by měl člověk dávat přednost tukům nenasyceným před nasycenými. Současná doporučení tedy udávají, že bychom neměli konzumovat více než třetinu našeho kalorického příjmu ve formě tuků. Z toho nasycené tuky by měly představovat maximálně 10% z celkového příjmu energie a dalších 20% by mělo připadat na mononenasycené a polynenasycené tuky.
Převedeno opět do praktické řeči při energetickém příjmu 8500 kJ bychom měli mít příjem tuků zhruba 70 g za den, při příjmu 7000 kJ zhruba 60 g tuků za den. Z tohoto důvodu je velmi vhodné sledovat obsah tuků na jednotlivých prodávaných potravinách. Ačkoli ne všechny potraviny mají toto označení k dispozici, situace se zlepšuje. A v blízké budoucnosti lze snad očekávat i v tomto směru kompletní servis pro zákazníka.
-
Navazující článek: Nasycené tuky
