Není asi velkým překvapením tvrzení, že lidé stále více tloustnou. Mnohem větším překvapením je fakt, že tento trend má globální charakter a lidé tloustnou na celém světě, a to prakticky i v zemích s velmi nízkou životní úrovní.
Tato tvrzení jsou podložena velmi detailními studiemi publikovanými letos v lednu v prestižním odborném časopise Lancet. Kanadští vědci zde analyzovali data týkající se obezity, krevního tlaku a hladin cholesterolu v krvi za posledních téměř 30 let u obyvatel téměř 200 zemí celého světa (jednalo se o studii Global Burden of Diseases, Injuries, and Risk Factors study).
Výsledky jsou opravdu alarmující, vědci hovoří dokonce ¨tsunami obezity¨ zaplavující svět. Jaká jsou tedy fakta? Každých deset let stoupá průměrným body mass index (BMI) mužské populace o 0,4 kg/m2, u žen dokonce ještě více (0,5 kg/m2). V roce 2008 se odhadovalo, že je na světě 1,46 miliardy lidí s nadváhou a 502 miliónů je pak obézních (pro srovnání, podvýživou trpí zhruba 800 miliónů lidí). Výskyt obezity (BMI na 30 kg/m2) dramaticky stoupl během sledovaného období u mužů (z 4,8% na 9,8%) i u žen (ze 7,9% na 13,8%). Data týkající se obezity (byla získána od neuvěřitelného počtu více než 9 miliónů lidí!) odhalila, že nejrychleji tloustnou lidé v Oceánii. Z tohoto pohledu je nejohroženější zemí malý tichomořský ostrůvek Nauru, kde průměrný BMI je 33,9 kg/m2 pro muže a 35 kg/m2 pro ženy. Mezi nejrychleji tloustnoucí národy patří samozřejmě i Američané (nárůst o více než 1 kg/m2 za dekádu, naopak nejpomaleji přibývají lidé v subsaharské Africe a jihovýchodní Asii.
Překvapivě však za celou dobu sledování nedošlo ke zvýšení průměrného krevního tlaku ani hladin cholesterolu v krvi, a to i přes výše diskutovaný nárůst ve výskytu nadváhy a obezity. Podle odborníků je to především proto, že ve vyspělých zemích (USA a západní Evropa) došlo za posledních 30 let k výraznému zlepšení v léčbě arteriální hypertenze i hypercholesterolémie a tento fakt spolu s poklesem výskytu kouření se podílí na snížení výskytu kardiovaskulárních nemocí v těchto zemích. To ovšem není dobrá zpráva pro země s méně vyspělými zdravotnickými systémy, kde kontrola hypertenze, krevních tuků a kouření není na dostatečné úrovni, a lze tedy očekávat dalekosáhlé důsledky těchto nepříznivých trendů v rozvojových zemích.
