Odhaduje se, že životní styl a dietní faktory se podílejí z 30-70 % na vzniku nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Je prokázáno, že na čtyřech z 10 nejvýznamnějších příčin úmrtí ve Spojených státech zahrnujících kardiovaskulární a cerebrovaskulární nemoci, nádorová onemocnění a diabetes, se významně podílejí dietní faktory.
Rizika nadměrného přísunu kalorií
V patogenezi všech těchto chorob se značným způsobem uplatňuje zvýšená produkce volných kyslíkových radikálů. Přitom dieta v průmyslových zemích (v angličtině označovaná jako Western diet) umožňuje tvorbu volných kyslíkových radikálů v těle zejména nadměrným přísunem kalorií, koncentrovaných jednoduchých sacharidů, nasycených tuků a cholesterolu, nízkým příjmem vlákniny, ovoce a zeleniny a polynenasycených mastných kyselin. Na druhou stranu konzumace antioxidantů v dietě, mezi které patří například tokoferoly, askorbát, karotenoidy, thioly, polyfenoly či další mikronutrienty je spojována s nižším výskytem nemocí podmíněných oxidačním stresem. Z těchto důvodů je odbornými společnostmi doporučováno zvýšit příjem ovoce a zeleniny a výrazně omezit živočišné tuky a rafinované cukry.
Antioxidanty v mořských řasách
Nicméně kromě ovoce a zeleniny se antioxidačně působící látky vyskytují i v mnoha sladkovodních a mořských řasách. Konzumace řas je obzvláště vysoká v mnoha zemích. Bylo prokázáno, že extrakty řas rodu Spirulina a Undaria působí proti viru HIV za podmínek in vitro, a je zajímavé, že oblasti či země s vysokou konzumací těchto řas, jako jsou například Čad nebo země východní Asie, mají velmi nízkou prevalenci AIDS ve srovnání se sousedními zeměmi. Také kusé epidemiologické údaje naznačují, že konzumace řas by mohla mít ochranný účinek na zánětlivá, kardiovaskulární nebo nádorová onemocnění. Řasy obsahují velká množství i dalších potenciálně aktivních substancí. Například jód, selen, folát, karotenoidy, chlorofyl, kyselina alginová a fukoidin nebo n-3 polynenasycené mastné kyseliny, které se mohou podílet na jejich antioxidačních a antiproliferačních účincích.
Přečtěte si také: Články v rubrice Výživa a zdraví
Různobarevné druhy řas
Řasy jsou však také bohaté na tetrapyrolové sloučeniny nazývané fykobiliny představující další důležitou skupinu biologicky aktivních látek. Tyto sloučeniny mají velmi podobnou strukturu jako velmi silně antioxidačně působící žlučový pigment bilirubin. Fykobiliny zahrnují fykocyanobilin (modré barvy), fytochromobilin (červené barvy) a fykoerythrobilin (červené barvy). Spolu s bílkovinnou částí pak vytvářejí tzv. fykobiliproteiny. Fykobiliproteiny se vyskytují v modrozelených řasách (Cyanophyta), jako je například Spirulina platensis. Stejně tak se vyskytují v červených řasách (Rhodophyta), jako je například Cyanidium caldarium, nebo Porphyridium cruentum. Fykobiliproteiny se klasifikují na základě své barvy do dvou velkých skupin. Fykoerythriny (mající červenou barvu a přítomné v řasách rodu Rhodophyta) a fykokyaniny (mající modrou barvu a přítomné v řasách rodu Cyanophyta).
Bylo skutečně prokázáno, že fykobiliny mají antioxidační účinky srovnatelné s antioxidačním působením bilirubinu. Na zvířecích experimentech bylo demonstrováno, že fykobiliny mají nejen antioxidační účinky, ale i účinky protizánětlivé a antialergické.
Řasy ovšem obsahují i chlorofyl, patřící podobně jako fykobiliny a bilirubin do stejné skupiny tzv. tertrapyrolových látek – a je vůbec nejrozšířenější bioaktivní látkou v přírodě vůbec. Chlorofyl je přirozeně obsažen ve všech fotosyntetizujích rostlinách a řasách a jedná se opravdu o velmi biologicky účinnou látku. Na buněčných kulturách i experimentálních zvířatech byly popsány zjevné protinádorové účinky chlorofylu. Zdá se, že tyto účinky jsou i jedním z důvodů, proč konzumace zelené zeleniny je asociovaná s nižším výskytem nádorových onemocnění.
