Vysoký příjem česnekové zeleniny ve stravě (tedy nejen česneku, ale i cibule, pažitky a šalotky) je pravděpodobně sdružen s ochranou před rozvojem některých nádorových onemocnění (1).
Jedná se zejména o rakovinu tlustého střeva (tak častou v České republice) (2), žaludku (2) a prostaty (2), určité ochranné účinyk česneku byly pozorovány i pro rakovinu prsu a hrtanu (3). Bylo také prokázáno, že česnek působí proti rozvoji jaterní fibrózy (4), která často přechází v cirhózu jater s velkým rizikem rozvoje rakoviny jater.
Existuje celá řada teoretických důvodů podpořených experimentálními studiemi, proč by měl česnek působit proti nádorovým nemocem. Je to nejen působení sirných sloučenin (allicin, apod, viz také předchozí články), ale také přítomnost dalších potenciálně proti nádorům působících látek, jako jsou například selen nebo flavonoidy. Tyto látky ovlivňují buněčný metabolismus na mnoha úrovních, ovlivňují dokonce i vylučování pohlavních hormonů, které hrají významnou roli v rozvoji rakoviny prsu, dělohy a prostaty (2).
Závěrem je nutno říci, že protinádorový účinek požívání česneku byl spolehlivě popsán pro rakovinu tlustého střeva a žaludku. Pro ostatní nádorová onemocnění nám spolehlivá data v současnosti chybí. Je třeba také podotknout, že není zcela jisté, jestli za ochranu před nádorovými onemocněními může jen samotný česnek, anebo jestli je důvodem této ochrany zvýšená spotřeba zeleniny a celkově zdravější životní styl jedinců užívajících větší množství česneku.
Předchozí článek: Jaké jsou biologicky účinné látky, obsažené v česneku?
Navazující článek: Nežádoucí účinky česneku
