Obezita vede i k onemocněním jater, zejména se jedná o ukládání tuků do jaterní tkáně. Tento stav nazýváme steatóza, pokud je spojen i se zánětem, hovoříme o tzv. steatohepatitidě. Ta může být i jiného původu, uplatňuje se zde zejména alkohol. Rozeznáváme pak tzv. alkoholovou a nealkoholovou steatózu a steatohepatitidu. Proč o tom takto detailně hovořit? Zejména proto, že tato steatohepatitida sdružená s obezitou a nadměrným příjmem kalorií bude brzy zřejmě hlavní příčinou selhání jater v populaci. Podle amerických studií bude již v roce 2025 hlavním důvodem pro transplantaci jater právě nealkoholové poškození jater způsobené steatózou jater. A ještě několik dalších zajímavých poznatků. Dlouhou dobu se mínilo, že pacienti se závažnými jaterními nemocemi nemají příliš dobrou prognózu, nicméně výskyt nemocí srdce a cév je u nich spíše vzácný. To se dnes s enormním nárůstem nealkoholové steatózy a steatohepatitidy výrazně mění, ví se například, že zvýšení jaterních testů (bez ohledu na příčinu) je nezávislým rizikovým faktorem pro kardiovaskulární nemoci. Přitom zvýšené jaterní testy má až 10-20% americké populace a v České republice na tom budeme pravděpodobně ještě o něco hůře vzhledem k extrémní spotřebě alkoholu. Tento fakt potvrzují i výsledky studie zkoumající účinnost protivirové léčby u nemocných s virovým zánětem jater způsobených virem hepatitidy C. Obézní nemocní měli horší prognózu, naopak pokud dokázali snížit svoji hmotnost, zlepšila se výrazně i odpověď na protivirovou léčbu.
