Mnoho lidí si to neuvědomuje, ale stav našeho životního prostředí s alergickými onemocněními souvisí velmi úzce.
Alergie byly například v Japonsku před 2. světovou válkou prakticky neznámé, dnes Japonsko čelí stále narůstajícímu počtu případů těchto nemocí. Výskyt alergií je nejvyšší v průmyslových zemích, naopak nejnižší v zemích třetího světa s málo rozvinutou průmyslovou výrobou a nejméně znečištěným životním prostředím.
Dalším významným faktorem podílejícím se na vzniku alergií a astmatu je tabákový kouř. Tabákový kouř stimuluje tvorbu specifických protilátek, tzv. imunoglobulinů třídy IgE, které se váží na alergeny (pyly, prach z roztočů, apod.) a spouštějí alergickou reakci. Kouření rodičů významně zvyšuje riziko respiračních nemocí u dětí včetně zánětů průdušek (bronchitidy), chronického kašle a astmatu.
Podobně děti žen, které kouří během kojení, mají významně vyšší výskyt atopického ekzému (atopické dermatitidy), výskyt astmatu u těchto dětí je dokonce dvojnásobně vyšší v porovnání s dětmi nekouřících matek.
Velký význam mají i ostatní látky znečišťující okolní prostředí, ať už se jedná o ozón, oxidy síry nebo dusíku. Tyto látky neúčinkují jako senzitizéry (tj. nespouštějí vlastní alergickou reakci), ale spíše jako látky dráždící, které výrazně zhoršují příznaky alergiků.
