Tento nadpis je trochu zavádějící, neboť si pod tímto pojmem každý představí zejména vůlí ovlivnitelnou mozkovou činnost. Řeč má být ale o takzvané neuroendokrinní mozkové činnosti ovlivňující chuť k jídlu a tím i příjem potravy. Chuť k jídlu je ovlivňována velmi důmyslným systémem signálů ze zažívacího traktu, slinivky břišní a tukové tkáně, které se sbírají ve specializovaných oblastech centrálního nervového systému. Ačkoli o úloze mozku v regulaci příjmu potravy víme hodně, stále nám spousta informací k porozumění některých patologických stavů schází.
Víme například, že centrem těchto činností v mozku je tzv. hypotalamus, nicméně existují i jiné části mozku regulující příjem potravy. Již od začátku 20. století je například známo, že jedinci, kteří podstoupí tzv. frontální leukotomii (mozková operace, při které se oddělí nervová vlákna spojující čelní lalok s ostatními částmi mozku), velmi často prudce nabývají na váze v důsledku výrazného přejídání. Poškození pravé části mozkového laloku je také sdruženo s tzv. gurmánským syndromem, při kterém postižení jedinci preferují vybrané lahůdky, kterými se přejídají. Jiným příkladem mozkové nemoci sdružené s přejídáním a postižením pravé části frontálního laloku mozku je určitá forma demence postihující tuto část mozku, nebo tzv. Kleine-Levinův syndrom charakterizovaný nadměrnou spavostí (narkolepsií) s chorobným přejídáním.
Podle některých vědců je hlavní problém obezity skryt právě v této oblasti mozku, která bývá patologicky změněna i u nemocných s mentální anorexií, která ovlivňuje a sama je ovlivňována dlouhodobou pohybovou aktivitou stejně tak jako stavem naší tělesné schránky (je dokázáno, že obézní jedinci mají sníženou funkci pravé části frontálního laloku mozku). Dokonce se tvrdí, že neschopnost obézních lidí vytrvat v odtučňovacím úsilí je způsobenou touto dysfunkcí. Současně přibývají informace, že chronický psychický stres, který bývá často ¨léčen¨ nadměrným příjmem potravin (většinou nezdravých) a alkoholu, může výrazně ovlivňovat tyto části mozkové kůry a stimulovat tak k těmto nezdravým návykům.
Není to tedy tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Proto je také pro obézní lidi tak nesnadné se donutit k trvalým změnám svých dietních návyků.
