Na první pohled zbytečná otázka, nicméně již alespoň 50 let se touto problematikou zabývají lékaři v celé západní Evropě a ve Spojených státech. Podle některých údajů se dá totiž až 75% všech nemocí zabránit správnou stravou, pohybem, vyloučením zlozvyků jako je kouření a nadmíra alkoholu, zkrátka zdravým životním stylem.
Je ovšem také známo, že žít zdravě není zadarmo, a že náklady na zdravý životní styl jsou podstatně vyšší v porovnání s ¨běžnými¨ životními náklady.
Ve Velké Británii si dali v roce 1999 práci spočítat, kolik by člověk měl vydat na zdravé živobytí. Pracovali s hypotetickým mužem středního věku bydlícím na předměstí Londýna. Do výpočtů zahrnuli potraviny podle zásad zdravé výživy vycházejíce z reálných cen v dané lokalitě. Posuzována byla i kvalita obchodů s tím, že nejlevnější supermarkety nebyly považovány za ¨zdravou¨ volbu pro nákup potravin. Stejným postupem vykalkulovali náklady na pravidelný pohyb (posilovna, běh, cyklistika a plavání), ale také na zdravé bydlení (místo, vybavení, hygienické podmínky), osobní hygienu, lékařskou péči nehrazenou ze zdravotního pojištění a mnoho dalších na první pohled nevýznamných položek.
Závěrem bylo zjištěno, že průměrné náklady na zdravý životní styl převyšovaly podstatně minimální mzdu ve Velké Británii v té době a dokonce téměř trojnásobně podporu v nezaměstnanosti.
Jako největší problém se pak ukazuje dostát nárokům na zdravý životní styl u seniorů, kteří většinou pobírají starobní důchody. Je odhadováno, že nedostatek finančních prostředků hraje u této části populace významnou roli pro vznik a rozvoj některých civilizačních onemocnění. Podle studie z loňského roku je výše penze ve Velké Británii o 50% nižší, než by odpovídalo nárokům na zdravý životní styl.
Nemám nejmenších pochyb, že u nás je situace spíše ještě horší, pro velkou část české populace je navíc zdravý životní styl pojmem zcela cizím.
