Vitaminy patří mezi látky různé chemické povahy, které jsou většinou v nepatrném množství nezbytné pro látkovou výměnu (metabolismus) a celou řadu biologických funkcí. Člověk si je nedokáže sám vyrobit, takže musí být přijímány potravou. Název vitamin použil poprvé polský chemik Casimir Funk v roce 1912. Jeho název byla založen na latinském slově vita (život) a slově amin, což vycházelo z jeho chybného předpokladu o struktuře vitaminu B zabraňujícího nemoci beri-beri a pelagře. Od roku 1920 se vitaminy označují velkými písmeny, později došlo ještě k rozdělení vitaminů skupiny B a jejich očíslování. Vitaminy se obecně rozdělují na vitaminy rozpustné v tucích a ve vodě. Mezi vitaminy rozpustné v tucích patří vitaminy A, D, E a K, jejich zvýšený příjem může vést k jejich nadměrnému hromadění v tukové tkáně a k projevům tzv. hypervitaminózy. Vitaminy rozpustné ve vodě se v organismu ukládají většinou v malých množstvích a jejich přebytek se vylučuje močí. Kromě hypervitaminóz známe i opačný stav, tedy tzv. hypovitaminózy, stavy spojené s nedostatkem konkrétních vitaminů. V dalších článcích bude následovat popis jednotlivých vitaminů, jejich významu pro člověka, v jakých potravinách se nacházejí i jaký by měl být jejich optimální příjem.
