Česnek (Allium sativum) patří mezi velmi oblíbenou zeleninu, o které se obecně míní, že je velmi zdravá.
Česnek se užívá v léčbě různých nemocí skutečně po staletí, první záznamy o jeho používání jako léku pocházejí z Indie před 5000 léty. K léčbě nemocných ho využívali i staří Babylóňané, Egypťané, Řekové i Římané.
Ve středověku se používal k obkladům na rány, aby se zabránilo šíření infekcí. V roce 1858 pak slavný francouzský lékař Louis Pasteur objevil a popsal antimikrobiální účinky česneku.
-
Víte, jaká je Vaše: Ideální váha
Kupodivu antiseptických účinků česneku se využívalo ještě za 1. i 2. světové války, kdy se proužky nakrájeného česneku vkládaly na rány raněných vojáků. Jak vidno, historická zkušenost hovoří jednoznačně pro léčivé účinky česneku.
Ale co na to říká moderní lékařská věda?
Česnek je mimořádně atraktivní i pro současnou medicínu. Za posledních několik desítek let bylo publikováno více než 3000 odborných článků v lékařských časopisech.
Ačkoli ne všechny studie vyznívají jednoznačně ve prospěch užívání česneku, panuje obecný konsensus, že pravidelné užívání česneku snižuje hladiny tuků, zejména cholesterolu, brání tvorbě krevních sraženin, má antimikrobiální účinky a pravděpodobně i účinky protinádorové.
Nutno podotknout, že tyto ochranné účinky platí i pro další druhy zeleniny z této skupiny (v angličtině označované jako Allium vegetables), do které patří i cibule, pórek, pažitka nebo šalotka.
V dalších článcích se budu věnovat detailnímu rozboru účinných látek v česneku, popisu jednotlivých biologických účinků česneku, ale také farmaceutickým preparátům obsahujícím extrakty česneku.
