Body Mass Index (BMI) je dnes asi nejběžnějším způsobem hodnocení stavu výživy. BMI (někdy také označován jako tzv. Queteletův index) je podílem hmotnosti v kg k druhé mocnině výšky jedince v metrech (jednotkou je tedy kg/m2).
Rozlišujte svaly a tuk
Pro evropskou populaci se za fyziologické rozmezí BMI považuje 20-25 kg/m2 (také viz Tabulka). Tento způsob je zřejmě nejrozšířenější, je ale zatížen určitou chybou zejména u jedinců s větším objemem svalové hmoty – hmotnost užívaná ve vzorci zahrnuje samozřejmě tukovou, kostní ale přirozeně i svalovou tkáň.
Platí pro ženy i muže
Na druhou stranu je BMI v dospělosti nezávislý na věku a rozmezí uvedená v Tabulce platí pro muže i pro ženy. Dále je nutné připomenout, že zdravotní rizika vyplývající z vyššího BMI (a tedy přítomnosti nadváhy či obezity) se nezvyšují skokově (tím, že někdo překoná hranici uvedenou v Tabulce), ale tato rizika jsou přímo úměrná hodnotě BMI. Jinými slovy, má-li někdo BMI 29,5 kg/m2 a před 6 měsíci měl 30,5 kg/m2, jeho riziko rozvoje přidružených nemocí je stále velmi vysoké, i když už se pohybuje ¨jen¨ v pásmu nadváhy. Toto riziko je samozřejmě podstatně vyšší než u jedinců s BMI např. 26,0 kg/m2.
Klasifikace |
BMI (kg/m2) |
Podváha |
<18,50 |
Těžká podváha |
<16,00 |
Středně těžká podváha |
16,00-16,99 |
Mírná podváha |
17,00-18,49 |
Fyziologické rozmezí |
18,50-24,99 |
Nadváha |
25,00-29,99 |
Obezita |
>30,00 |
1. stupně |
30,00-34,99 |
2. stupně |
35,00-39,99 |
3. stupně |
>40,00 |
Příklad: BMI = 70 (kg) / 1,75 (m2) = 22,9 kg/m2
Různé odlišnosti v hodnoceni BMI
Světová zdravotnická organizace ještě navíc doporučuje jednotlivé kategorie dělit na podskupiny podle následujících hodnot BMI: 23; 27,5; 32,5 a 37,5 kg/m2.
Dále je třeba uvést, že některá etnika mají odlišná kritéria pro hodnocení nadváhy podle BMI. Příkladem jsou třeba původní domorodí obyvatelé Austrálie, pro které riziko metabolických komplikací prudce stoupá již při zvýšení BMI na 22 kg/m2.