Seriál příspěvků o chytrých zařízení zakončíme článkem o aplikacích zaměžených na zdravé stravování a aplikací hlídající zdravotní funkce.
Aplikace zaměřené na zdravé stravování
Tyto aplikace vycházejí ze sledování kalorického příjmu. Ty složitější umožňují sledovat i příjem základních živin, hlídat tělesnou hmotnost, nastavovat doporučení. Hlavním úskalím těchto aplikací je rozsah a kvalita databází potravin a jídel. Nejkvalitnější je po této stránce pravidelně aktualizovaná a zdarma dostupná americká databáze (USDA), české databáze (obsahující přirozeně jiné potraviny a jídla, než databáze americké) jsou naopak po této stránce velmi nedokonalé a jejich (ne)kvalitou pak trpí i české aplikace.
- Nejznámější a patrně nejkvalitnější aplikací je americká MyFitnessPal. Na GooglePlay má více než 10 miliónů stažení, zřejmě ještě více pak na Apple Store. Je zdarma, hlídá Vám jídelníček i fyzické aktivity. Databáze potravin a jídel je postavená na volně dostupné databázi potravin americké státní instituce (USDA), která obsahuje téměř 10000 položek – bohužel pro českého uživatele většina z těchto položek není použitelná.
Program však tvrdí, že v databázi je více než 5 miliónů položek (což se až nezdá být pravděpodobné), a to díky využívání i jiných databází a přidávání položek jednotlivými uživateli. Aplikace komunikuje s více než 50 periferními zařízeními či jinými aplikacemi. Hodnotí až 18 parametrů, je otázkou ovšem, jak přesně. Není totiž možné, aby u 5 miliónů položek byla například znalost o obsahu trans nenasycených mastných kyselin.
- Druhá velmi populární aplikace je americká Calorie Count. Údajně pracuje s 250000 položkami v databázi, je také zdarma. Potraviny lze zadávat hlasem, přes čtečku čárových kódů (to bohužel u nás možné není). Má 6 miliónů uživatelů. Lze ji propojit s účtem Fitbit, ale i s aplikací Foursquare vyhledávající restaurace ve Vašem okolí.
- U nás je nejznámější a asi nejpopulárnější aplikace Kalorické tabulky. Kromě desktopové verze fungují i v mobilních telefonech na platformách Android i iOS.
Mají rozsáhlou databází potravin i pohybových aktivit i s možností tvoření si záznamů jídelníčků, sledování pitného režimu. Velkým problémem jsou neúplné informace o složení potravin, výsledné hodnoty jsou pak značně zkreslené. Například párek v rohlíku podle této aplikace neobsahuje žádný cholesterol (ve skutečnosti je ho v jednom kusu zhruba 65 mg), a z 9 g tuků je celých 8 g tzv. trans nenasycených mastných kyselin (což je zhola nemožné).
- Jinou českou aplikací je NutriAtlas. Funguje opět v desktopové i mobilních verzích (iOS i Android). Můžete si i naskenovat čárový kód a zjistit si jaká ¨éčka¨ se nacházejí v potravinách. Aplikace nabízí zdravé recepty i možnost vytvoření nákupního lístku.
Nevýhodou tohoto programu je chabá kvalita uváděných nutričních parametrů. Ačkoli databáze programu údajně obsahuje 14000 položek, u mnohých prostě chybí jakékoli parametry. Pak tedy třeba Trenčanský párek s fazolí nemá žádnou energii, ani žádné tuky, sacharidy či bílkoviny…, což značně snižuje využitelnost takového programu.
- Zcela revoluční českou aplikací je pak aplikace společnosti Sportvital-Nutrition, (www.bonfit.cz), která splňuje všech šest základních funkčních kritérií mobilních aplikací zaměřených na zdravý životní styl uvedených v článku „Mobilní zdraví, fenomén dnešní doby“. Opět k dispozici je v desktopové i mobilních verzích (iOS i Android). Odlišností od výše uvedených aplikací je monitorace příjmu a výdeje energie v reálném čase, s možností nastavení svého cíle (například zhubnout 5 kilo za 2 měsíce), podle kterého se automaticky přepočítává požadovaný kalorický deficit.
Program navíc komunikuje s chytrou váhou Fitbit i pedometry a chytrými náramky/hodinkami této firmy, komunikuje i s programem Runkeeper, což dále zvyšuje přesnost výpočtu energetické bilance. Databáze obsahuje sice jen 1800 položek, jejich složení (program hodnotí 30 parametrů) je však velmi detailní a prověřený.
K dispozici jsou i placené verze, které na základě zadávaných dat generují detailní reporty s doporučeními a nahrazují tak do značné míry služby nutričního poradce. Navíc existuje i sofistikovaná verze programu určená právě pro nutriční poradce. Program vznikl ve spolupráci s 1. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a je v současnosti vystavován na Světové výstavě EXPO 2015 – i proto je k dispozici i v anglické a italské verzi.
Aplikace zaměřené na hlídání zdravotních funkcí, diagnostiku nemocí, dodržování správné léčby, nabízející konzultace/vyšetření lékařem specialistou
Tyto aplikace zažívají veliký boom ve Spojených státech. Jsou zaměřeny na péči o vlastní zdraví, fungují buďto jako osobní domácí lékař, některé však umožňují i personalizovanou péči – lékař specialista prostě za Vámi přijede na základě analýzy dat, která do programu zadáte. Mezi takové aplikace patří npříklad iTriage – v desktopové i mobilních verzích, aplikace umožňuje identifikovat příčinu obtíží každého jednotlivce.
Další chytré aplikace v této oblasti jsou například HealthTap, Teladoc, American Well, MDLive, Pager – aplikace umožňující přímou a okamžitou konzultaci s odborným lékařem – od urgentních stavů až po pohlavní nemoci, služba je zpoplatněna a stojí mezi 50 a 100 americkými dolary.
O tom, že se nejedná jen o nějakou módní novinku, ale o skutečně seriózní lékařskou službu, svědčí fakt, že některé zdravotní pojišťovny v USA začínají tyto služby proplácet.
V České republice funguje aplikace eVito, která za pomocí chytrých lékařských periferních zařízení monitoruje zdravotní stav každého jedince. Mezi tato zařízení patří tlakoměry, glukometry, chytré váhy a i pedometry. Program umí analyzovat i jídelníček, pracuje však s nepříliš přesnými Kalorickými tabulkami. V tomto segmentu se nicméně dá očekávat velká budoucnost.
Závěrem lze než shrnout, že jsme na prahu netušeného rozvoje elektronických vymožeností, které nám nepochybně umožní lépe se starat o sebe sama. Rozhodně se nejedná jen o nějaký módní výstřelek, lze seriózně očekávat, že tyto aplikace a chytrá periferní zařízení se stanou nedílnou součástí velké části moderní populace.
Předchozí článek: Chytré hodinky – budou myslet za nás?