Toto jsou alespoň závěry švýcarských lékařů, které byly publikovány v časopise British Journal of Sports Medicine.
Švýcarští vědci zkoumali hladiny pohlavních hormonů u (nedopujících) fotbalistů evropského, afrického, hispánského a asijského původu a zjistili, že například hladiny testosteronu výrazně kolísají podle rasové příslušnosti. Zkoumáni byli fotbalisté z Argentiny, Itálie, Japonska, Jihoafrické republiky, Švýcarska a Ugandy. Testovány byl testosteron v moči pomocí standardních antidopingových metod Světové antidopingové agentury WADA, hodnocen byl tedy i poměr testosteronu ke glukuronidu epitestosteronu, který by měl být vždy pod hodnotu 4,0.
Ačkoli žádný z fotbalistů neměl vyšší koncentrace testosteronu v moči, u třech z nich byly nalezeny hodnoty výše uvedeného poměru steroidních hormonů v moči vyšší než tato kritická mez 4,0. Dalším pečlivým vyšetřením byl vyloučen vliv možného dopingu a bylo uzavřeno, že u těchto sportovců se jedná o tělu vlastní hodnoty reflektující individuální metabolismus pohlavních hormonů. Nejnižší průměrné hodnoty tohoto poměru byly nalezeny u Asiatů (0,2), nejvyšší u Hispánců (1,2) a bělochů (1,1), Afričané byly uprostřed (0,8).
Vzhledem k těmto rozdílům v hladinách steroidních hormonů je tedy velmi nefér používat jednu kritickou hraniční hodnotu testosteronu pro identifikaci, zdali sportovec dopoval, či nikoli.
Není to jen etnická příslušnost, která ovlivňuje hladiny testosteronu. Je to i individuální dispozice k metabolismu steroidních hormonů. Je kupříkladu prokázáno, že přítomnost určité mutace v genu označovaném UGT2B17 zodpovědného za metabolismus testosteronu v lidském těle, která se vyskytuje u jinak zcela zdravých lidí, vede k ovlivnění vylučování testosteronu do moči. I výskyt této mutace hraje roli v rozdílech v hladinách mužských pohlavních hormonů například mezi Asiaty (přítomna v 81 %) a bělochy (10 %) či Hispánci (7 %), neboť tento výskyt se v těchto populacích výrazně liší.
K zabránění nespravedlivého obvinění z dopingu se tak nabízí podobné řešení, o kterém se mluví v souvislosti se zneužíváním erytropoetinu v profesionální cyklistice, a to o zavedení jakýchsi individualizovaných hormonálních pasů, kde by byly sledovány hladiny steroidních hormonů (nebo v případě prevence zneužívání erytropoetinu hladiny hematokritu) každého profesionálního sportovce.
Zdroj: Strahm E et al. Steroid profiles of professional soccer players: an international comparative study. Br J Sports Med 2009.
