O významu vitaminu D pro lidské zdraví není pochyb, jeho nově objevené vlastnosti a jeho vliv na rozvoj některých civilizačních nemocí byly diskutovány v jednom z našich nedávných článků.
Nicméně kromě vlivu na rizika vzniku nadváhy a obezity, vysokého krevního tlaku, arteriální hypertenze, cukrovky, či metabolického syndromu, se ukazuje, že vitamin D má patrně veliký význam i pro sportovní výkonnost.
Kupodivu první publikovaná data o vlivu slunění (přeneseně tedy i na tvorbu vitaminu D) na fyzickou výkonnost pocházejí již z roku 1927 (němečtí plavci) a 1938 (ruští sprinteři). Dnes víme, že vitamin D ovlivňuje funkci více než 2000 genů (celá desetina lidského genomu!), které hrají roli v buněčném růstu, regeneraci tkání, regulaci imunitního systému, svalového metabolismu či v proteosyntéze.
Ačkoli přesvědčivých dat o vlivu vitaminu D na fyzickou výkonnost zatím mnoho nemáme, většina odborníků o vlivu vitaminu D na sportovní výkon nepochybuje. Zjevné ergogenní (tedy fyzickou výkonnost zvyšující) účinky vitaminu D byly popsány u sprinterů, popsán byl i vliv na regeneraci svalů a kostí po sportovních zraněních, uvažuje se o jeho významné roli u únavových syndromů a přetrénování. Suplementace vitaminem D se doporučuje i vrcholovým sportovcům s problémy udržet závodní tělesnou hmotnost.
Nízké koncentrace vitaminu D jsou i součástí syndromu nazývaného Female Athlete Triad sestávajícího se z některé z poruch příjmu potravy, poruch menstruačního cyklu a kostní nemoci. Tento syndrom je velmi opomíjený minimálně v prostředí českého vrcholového sportu, může však mít závažné zdravotní dopady na vrcholové atletky.
Nízké koncentrace vitaminu D v krvi má však značná část běžné populace – i velké procento vrcholových sportovců. Existuje dnes již řada studií poukazující na nízké koncentrace vitaminu D v krvi u různých druhů sportů, dokonce i ze zemí poblíž rovníku – zde je největším problémem ochrana před sluncem, která však vede i k nízkým koncentracím vitaminu D v krvi.
Denní doporučený příjem vitaminu D pro běžnou dospělou populaci se liší stát od státu (Viz Tab. níže) a činí zhruba 10 ug (400 IU) za den.
Doporučený příjem vitaminu D
|
Stát |
Vitamin D (IU) |
Vitamin D (ug) |
|
USA a Kanada |
600 |
15 |
|
Velká Británie |
400 |
10 |
|
Skandinávie |
300 |
7,5 |
|
Austrálie/Nový Zéland |
200 |
5 |
|
WHO |
200 |
5 |
WHO: Světová zdravotnická organizace
Při nízkých koncentracích vitaminu D v krvi je doporučován jeho příjem 800-1000 IU (20-25 ug), vrcholovým sportovcům s nízkými koncentracemi vitaminu D až 1500-2000 IU/den. Doporučení se však rozcházejí, někteří odborníci jsou mnohem přísnější.
Jak zaznělo na letošní konferenci Americké společnosti sportovní medicíny (ACSM) v Denveru, měli by sportovci s koncentracemi vitaminu D pod 75 nmol/L (doporučené referenční meze v Tabulce níže) užívat vitamin D v dávce 2000-4000 IU za den. Podle těchto přísnějších doporučení by sportovci, kteří nemají přístup ke slunci (zejména v zimních měsících v zemích nad 35° zeměpisné délky – což je bohužel i Česká republika), měli přijímat 1000-2000 IU preventivně. A co je možná také velmi důležité, vitamin D by měl pocházet od věrohodného dodavatele/výrobce, čímž se upozorňuje na problém nízké kvality mnohých výživových doplňků (nejen) pro sportovce.
Podle posledních doporučení je vhodné vyšetřovat vitamin D každých 4-6 týdnů (sic!), což je však v praxi prakticky nemožné – vyšetření stojí 1700 korun a toto by zruinovalo praktického/sportovní lékaře nebo sportovce. Doporučuje se vyšetřovat aspoň celkový 25OH-vitamin D (toto vyšetření bývá běžně k dispozici ve větších laboratořích), za optimální se ovšem považuje vyšetřovat ¨volný¨ 25OH-vitamin D – toto vyšetření se však rutinně neprovádí.
Referenční meze koncentrací vitaminu D v krvi
|
Status |
25(OH)D (nmol/L) | 25(OH)D (ug/L) |
| Těžká deficience | < 12 | < 4,8 |
| Deficience | 12 – < 30 | 4,8 – < 12 |
| Neadekvátní | 30 – 50/80 | 12 – 20/32 |
| Adekvátní | > 50/80 | > 20/32 |
| Optimální* | > 100 – 250 | > 40 – 100 |
| Optimální** | > 120 – 225 | > 48 – 90 |
| Nebezpečné | > 375 | > 150 |
* Zittermann A. Vitamin D in preventive medicine: are we ignoring the evidence? Br. J Nutr 2003;89:552-572.
** Heaney RP. Assessing vitamin D status. Curr Opin Clin Nutr Metab Care 2011;14:440-444.
A kde vitamin D najdeme?
Jsou to zejména tučné mořské ryby, vaječné žloutky, kakao, margariny (běžné máslo má 5x méně vitaminu D ve srovnání s margarinem), houby, nebo obohacené potraviny. Na českém trhu jich moc není, jsou to zejména rostlinná mléka (rýžové, sójové, mandlové…) a výrobky z těchto mlék připravené. V zahraničí se běžně vitaminem D fortifikují i cereálie, pekárenské výrobky, pomerančové džusy…, u nás je nabídka takových potravin však velmi omezená.
Je třeba také upozornit, že fortifikované potraviny mají často nižší obsah vitaminu D, než výrobci deklarují (běžně pod 80 %), z jedné studie vyplývá, že dokonce celých 14 % takových potravin neobsahovalo vitamin D žádný…
Závěrem lze říci, že stanovení vitaminu D v krvi by mělo být součástí rutinního vyšetřování vrcholových sportovců, a to alespoň 2x ročně (zima – léto). Každý sportovec by měl pečlivě dbát na přísun potravin/jídel bohatých na vitamin D, v případě nízkých koncentrací v krvi pak neváhat ani se suplementací vitaminem D.
Literatura:
1) Holick. Vitamin D deficiency. N Engl J Med 2007;357:266-281.
2) Earthman et al. The link between obesity and low circulating 25-hydroxyvitamin D concentrations: considerations and implications. Int J Obes 2012;36:387-396.
3) Stokic et al. Vitamin D and dysfunctional adipose tissue in obesity. Angiology 2014;1-6.
4) Pelczynska et al. Hypovitaminosis D and adipose tissue – cause and effect relationships in obesity. Ann Agricult Environ Med 2016;23:403-9.
5) Ding et al. Vitamin D signalling in adipose tissue. Br J Nutr 2012;108:1915-23.
6) Lips. Worldwide status of vitamin D nutrition. J Steroid Biochem Mol Biol 2010;121:297-300.
7) Meyer. The importance of vitamin D for atheletes. Sports Sci Exchange 2015.
Celý článek najdete v časopise NordicMag, prosinec 2017- leden 2018
