Poranění pohybového ústrojí, tedy svalů, šlach, úponů, i kostní tkáně jsou ve vrcholovém i výkonnostním sportu velice častá. Bývají častější u určitých sportů, u určitých sportovců (s genetickými dispozicemi, s určitým somatotypem, s nevhodně nastaveným sportovním jídelníček). Pokud dojde k poranění pohybového aparátu, je žádoucí maximálně optimalizovat mechanismy vedoucí k úplnému uzdravení. Mezi tyto patří samozřejmě i úprava jídelníčku.
Jaké jsou tedy základní dietní principy, které pomáhají regeneraci při zraněních pohybového ústrojí?
- Jídelníček musí být co nejpestřejší. Hlavní důvod je fakt, že žádné individuální jídlo nebo potravina nepokrývají všechny požadavky na makro- a mikronutrinety a nejsou ani ve správném poměru. Proto maximální využití kombinací ¨zdravých¨ jídel a potravin vede k optimálnímu jídelníčku.
- Během zranění vedoucímu k imobilizaci (samozřejmě v závislosti na rozsahu, závažnosti a době potřebné k úzdravě) dochází k metabolickým změnám, které negativně ovlivňují výkonnost. Ty zahrnují:
- Riziko přibrání na váze. Nutné je snížit příslušným způsobem kalorický příjem – mějte na paměti, že 1 h intenzivního tréninku představuje alespoň 3000 kJ, a toto tedy musí být reflektováno snížením kalorického příjmu.
- Nutná je dostatečná hydratace, 2 L tekutin jsou považovány na úplné minimum. Vylučte pokud možno alkohol, protože příjem alkoholu potlačuje novotvorbu svalových vláken (viz také níže).
- Snížení syntézy svalových bílkovin. Během 1 týdne imobilizace je možné ztratit až 1 kg svalové hmoty! (v závislosti na výše uvedených faktorech).
Ke zlepšení syntézy svalových bílkovin u zraněných sportovců a v jejich rekonvalescenci existuje několik nutričních přístupů.
- Jeden z nejdůležitějších je dostatečný a kvalitní příjem bílkovin. Ten by měl dosahovat až 2 g/kg/den (horní hranice doporučovaného příjmu ve sportovní výživě), rozdělený do všech denních jídel (4-6 jídel za den), 30-40 g bílkovin před spaním.
- Další z těchto přístupů zahrnuje příjem aminokyseliny leucinu, který je aktivátorem klíčového nitrobuněčného regulačního faktoru nazývaného mTOR (mamalial target of rapamycin). Bylo prokázáno, že leucin zabraňuje svalové atrofii a zlepšuje syntézu svalových bílkovin – na základě těchto dat je leucin doporučován u zraněných atletů.
- Dalším účinným způsobem zvýšení syntézy svalových bílkovin je zvýšený příjem hydroxy-metylbutyrátu (HMB).
- Správné složení tuků v jídelníčku. Tuky by měly obsahovat co nejvíce w3 polynenasycených mastných kyselin. Bylo prokázáno, že konzumace rybího oleje denně zlepšuje citlivost svalů k proteoanabolickým stimulům.
- Také některé další doplňky jsou v tomto ohledu prospěšné. Patří sem např. curcumin, látka pocházející z rostliny Curcuma longa.
- Na metabolismus pojivové tkáně působí pozitivně i gelatin, a to jak u zraněných sportovců, i jako prevence u sportů s rizikem svalových poranění.
- Další důležitou látkou je vitamin D, který je významný nejen pro kostní metabolismus, ale významně ovlivňuje také metabolismus svalové a pojivové tkáně, má i vliv na imunitní funkce a funkce dalších orgánů.
