Náhlá úmrtí při dálkových lyžařských bězích

pexels-photo-3642105

Analogicky jako u běžeckých maratónů existuje určité riziko náhlého srdečního úmrtí i u dálkových lyžařských běhů, zejména pro jejich masovost a popularitu.

 

Úmrtí při Vasově běhu

Tomuto tématu se detailně věnovali švédští lékaři, kteří provedli analýzu všech úmrtí během slavného Vasova běhu v průběhu let 1970-2005. Vasův běh je asi nejznámějším lyžařským dálkovým během, závodí se na 90 km klasickou technikou a ačkoli profil tratě není zvlášť náročný, představuje závod pro lyžaře enormní zátěž. Každoročně se některé z jeho forem účastní okolo 40000 sportovců, přičemž zhruba 15000 absolvuje hlavní závod.

V průběhu výše uvedeného rozmezí 35 let bylo zaznamenáno celkem 13 úmrtí. Analýza příčin úmrtí odhalila 9 případů ischemické choroby srdeční (jeden z těchto případů byl 30-tiletý muž, nekuřák, sportující pravidelně 5x týdně, do té doby zcela zdravý, který zemřel na 70. kilometru na akutní infarkt myokardu), 2 případy hypertrofické kardiomyopatie (jeden z mužů absolvoval před závodem zátěžové EKG s normálním nálezem), 1 případ myokarditidy (zřejmě v souvislosti s nachlazením těsně před závodem) a 1 případ mozkové mrtvice. Všichni zemřelí byli muži.

Pro Švéda je to čest

Sám jsem Vasův běh v roce 1996 absolvoval a když jsem v cíli zcela vyčerpaný po 5,5 hodinách závodu sděloval jednomu domácímu závodníkovi, že mi je na umření, odpověděl mi s černým humorem, že pro Švéda není lepší smrti než zemřít při Vasově běhu.

Riziko se snižuje s tréninkem

Také ve studii na běžcích-lyžařích provedené ve Finsku bylo vypočteno, že tito sportovci mají 5x vyšší riziko náhlého srdečního úmrtí ve srovnání s běžnou nesportující finskou populací. Z epidemiologických prací provedených v USA a Švýcarsku vyplývá, že riziko náhlého úmrtí je u vytrvalostních běžců zvýšeno dokonce až 50x. Je zajímavé, že toto riziko se velmi snižuje u jedinců pravidelně sportujících. Ti, kteří pravidelně netrénují a jedou například Jizerskou 50 ¨z voleje¨ mají riziko náhlého úmrtí 40x vyšší než sportovci trénující pravidelně.

Nesportující jsou na tom mnohem hůř

Na druhou stranu je nezbytně nutné zmínit ohromně prospěšné účinky pravidelné sportovní aktivity. Jako důkaz lze použít opět data švédských lékařů, kteří porovnávali v průběhu 4 let úmrtnost sportovců, kteří absolvovali Vasův běh s úmrtností celé švédské populace. I přes data uvedená výše týkající se zvýšeného rizika náhlého úmrtí bylo prokázáno, že lyžaři měli až o 70% nižší celkovou úmrtnost (jak na kardiovaskulární nemoci, tak i na nádorové choroby, dvě nejčastější příčiny úmrtnosti v západních zemích.

Podobný trend byl však pozorován například i pro frekvenci sebevražd – mezi lyžaři jich bylo podstatně méně než u nesportovců, podobně nižší je u sportovců i výskyt depresí), než je běžné ve Švédsku. Autoři zjistili, že tyto ochranné účinky nebyly závislé na výkonnosti sportovců a výsledný čas v cíli závodu nebyl vůbec směrodatný. Je také zajímavé, že i lyžaři turisté, kteří absolvují Vasův běh za 10-12 hodin mají o zhruba 10 ml/min/kg vyšší maximální aerobní kapacitu, než má fyzicky neaktivní populace (45 vs. 35 ml/min/kg), a to je také nejpravděpodobnějším důvodem velmi nízké mortality sportujících lidí.
 

Navazující článek. Příčiny náhlého úmrtí ve sportu: Atletické srdce