Kofein patří do skupiny psychostimulačních látek s oblibou využívaných ve vrcholovém sportu, neboť podle současných regulí není zakázán (ačkoli je monitorován).
Diskuse o kofeinu je zcela na místě, protože pokud některý sportovec koketuje s myšlenkou vylepšit si svoji výkonnost preparáty obsahující tuto stimulační látku, měl by o kofeinu vědět trochu více.
Slovo kofein pochází z francouzského slova café, někdy se zaměňuje s názvy thein (nachází-li se v čaji), matein (nachází-li se v listech maté, z kterých se vaří osvěžující nápoj populární v jižní Americe), nebo guaranin (nachází-li se v brazilské rostlině guaraná). Chemicky se jedná o derivát xantinu, podobně jako theobromin a teofylin nacházené v kakau, respektive v čaji.
Kofein a další psychostimulační látky ve sportu
První psychostimulační látkou zneužívanou ve sportu byl zřejmě kokain (mimochodem až do roku 1903 byl přirozenou ingrediencí Coca-Coly), používaný ve 20. až 30. letech minulého století cyklisty. Známý je ovšem také dopingový případ tenistů Matse Willandera a našeho Karla Nováčka, kteří byli pozitivně testováni na kokain v roce 1995 na pařížském Rolland Garros. Nutno dodat, že to bylo až na sklonku jejich kariéry, kdy ve dvouhře už ani jeden nestartoval a čtyřhru absolvovali již více jako společenskou událost.
Následovala éra amfetaminů. Nejznámější obětí této formy dopingu byl slavný britský cyklista Tom Simpson, který zemřel při stoupání na obávaný Mont Ventoux během vrchařské etapy Tour de France v roce 1967. Poté přišel nástup efedrinu a jeho různých forem včetně psudoefedrinu a také kofein. O látkách zakázaných však tento článek není takže se budu věnovat pouze kofeinu (i když v současnosti ani pseudoefedrin již není na seznamu dopingových látek).
Kofein patří mezi nejznámější a nejrozšířenější stimulanty prakticky na celém světě. Nachází se v kávě, čaji, čokoládě, různých nápojích a celé řadě léků, nejčastěji používaných v léčbě nachlazení. O zařazení kofeinu na listinu dopingových látek se vedou sáhodlouhé diskuse již celá desetiletí. Kofein byl na listině dopingových látek až do roku 1972, poté byl z tohoto seznamu vyřazen, aby v roce 1984 se stal znovu látkou dopingovou.
Nicméně v roce 2004 byl (spolu s pseudoefedrinem) ze seznamu opět vyřazen údajně hlavně proto, že neexistují vědecké důkazy prokazující dopingový potenciál kofeinu. Ovšem v roce 2004 po známém interview s kapitánem australského ragbyového týmu, který se přiznal k užívání kofeinu s údajně jasně prokazatelnými účinky na jeho výkonnost, se sportovní autority opět zamýšlejí, co s kofeinem.
Přečtěte si v našem článku, proč sportovci umírají: Náhlá úmrtí ve sportu
Známá je také aféra amerického cyklistického týmu na Olympijských hrách v roce 1984, jehož členové užívali kofein jako doping ve formě čípků [1]. Kofein jako doping byl prokázán také několikrát v atletice (halové mistrovství světa 1999, Panamerické hry 2003) a také v tenise (například nepříliš známý argentinský tenista Martin Rodriguez byl pozitivně testován v roce 2002 v Basileji.
Přečtěte si kompletně zpracované téma: Doping ve sportu
Účinky kofeinu ve sportu – důkazy pro
Kofein působí v organismu na mnoha úrovních. Mezi hlavní jeho funkce patří:
- stimulace centrálního nervového systému,
- pozitivní efekt na uvolňování adrenalinu nezbytného pro mobilizaci organismu při extrémní fyzické zátěži [4],
- zvýšení využití tukové tkáně jako zdroje energie, čímž šetří svalový a jaterní glykogen. Kontrolované studie však tento účinek neprokázaly.
- zvýšení hladin glukózy v krvi (pozor u osob s porušenou glukózovou tolerancí, u kterých je nebezpečí rozvoje cukrovky) [5],
- zvýšení hladin laktátu (kyseliny mléčné) zřejmě jako důsledek vyšší tolerance vůči anaerobní námaze [6],
- Všechny tyto výše uvedené účinky vedou ke zvýšené odolnosti vůči únavě, jak bylo opakovaně prokázáno pro aerobní i anaerobní fyzickou zátěž.
- Kofein pravděpodobně zvyšuje i silovou výkonnost, ačkoli v současnosti není k tomuto tvrzení dostatek důkazů[7].
- zvýšení vstřebávání glukózy ze zažívacího traktu, čímž zlepšuje energetickou bilanci během sportovního výkonu [8].
Srovnání moka konviček pro přípravu kvalitní kávy
Účinky kofeinu ve sportu – důkazy proti
Kofein má samozřejmě i svá negativa. Je prokázáno, že:
- působí diureticky (močopudně). To může komplikovat udržet rovnováhu vnitřního prostředí při intenzivní sportovní aktivitě [9].
- je termogenní, tedy zvyšuje teplotu, což je také nežádoucí pro déletrvající sportovní výkon obzvláště za nepříznivých klimatických podmínek (horko, vlhko) [10],
- zvyšuje srdeční frekvenci, což také neprospívá maximálnímu sportovnímu výkonu [11],
- jedinci, kteří pravidelně užívají kofein (i ve formě pití kávy) vyvinou snadno toleranci vůči účinkům kofeinu a jeho ergogenní (výkonnost zvyšující) účinky se nedostaví [12],
- zvyšuje krevní tlak během sportovního výkonu (pozor u jedinců užívajících léky na hypertenzi),
- mnoho nápojů s obsahem kofeinu obsahuje fytáty a taniny, které snižují vstřebávání některých stopových prvků, například zinku, což může při dlouhodobém užívání kofeinových nápojů vést k chronickému nedostatku těchto důležítých mikronutrientů [13],
- Kofein má mnoho potenciálně škodlivých zdravotních účinků (například vliv na krevní tuky, krevní tlak, osteoporózu, apod.) [14].
Co říci závěrem?
- kofein zjevně zlepšuje výkonnost a zvýhodňuje tedy jednoznačně jedince užívající tuto látku,
- nekontrolované užívání v dávkách přesahujících bezpečné dávkovací rozmezí (které leží obecně mezi 3 a 6 mg kofeinu/kg váhy [15]) může mít velmi závažné zdravotní následky.
