Jaký je výskyt náhlé srdeční smrti ve sportu?

men-1245982_1920

Na tuto otázku nelze úplně přesně odpovědět, nicméně dostupná data z rozsáhlé studie na téměř 1,5 miliónu sportovců z 27 různých sportů, kteří byli sledováni po dobu 12 let ve Spojených státech, ukazují, že výskyt náhlé srdeční smrti ve sportu je zhruba 1:200 000.

 

V USA zemře každým rokem zhruba 300 sportovců, 33 % z důvodů hypertrofické kardiomyopatie, 20 % na srdeční komoci, 14 % z důvodů anomálií srdečních tepen, 5 % za zánět srdečního svalu (myokarditidu), ostatní na předčasnou aterosklerózu nebo z dalších příčin uvedených výše.

V Itálii je výskyt častější

Podle 25-leté studie na 3-miliónové populaci sportovců z Itálie je výskyt náhlého srdečního úmrtí zhruba 4-krát častější než v USA (2 případy na 100 000 sportovců). Zajímavá je také analýza 55 případů náhlého srdečního úmrtí italských sportovců, kteří se podrobili detailnímu vyšetření včetně EKG vyšetření a zátěžového testu, a kteří nakonec všichni získali povolení lékařů vrcholově sportovat.

Z těchto 55 sportovců téměř polovina (24 jedinců, 44 %) měla některý z varovných příznaků (pozitivní rodinná anamnéza nemocí srdce a cév, nálezy na EKG, zdánlivě nevýznamné poruchy srdečního rytmu při zátěžovém testu), které byly nakonec lékaři hodnoceny jako nevýznamné a neohrožující bezprostředně zdraví ani život sportovců. Příčinou úmrtí byla z těchto 24 případů 12x kardiomyopatie, 3x ateroskleróza věnčitých tepen, 3x prolaps mitrální chlopně, 2x vrozené anomálie věnčitých tepen, 2x porucha vedení srdečního vzruchu a 2x jiná příčina.

Moje zkušennost

Tato data jsou v souladu s mojí vlastní zkušeností, která je velmi poučná. Měl jsem možnost vyšetřit bývalého rychlostního kanoistu, který se věnoval tomuto sportu vrcholově zhruba 8 let, během kterých se pravidelně podroboval lékařským prohlídkám včetně zátěžového a EKG vyšetření, vždy s kompletně negativním nálezem.

Poprvé jsem tohoto bývalého sportovce vyšetřil zhruba 5 let po ukončení sportovní kariéry, kdy za mnou přišel pro pocity bušení srdce a nepravidelný srdeční rytmus, který ho budil i ze spánku. Tento jedinec byl kompletně kardiologicky vyšetřen bez jakéhokoli nálezu na EKG ani při zátěžové bicyklové ergometrii.

Po několikaměsíční léčbě medikamenty stabilizujícími srdeční rytmus byl další 4 roky bez obtíží. Poté se objevil v mé ambulanci znovu, opět se stejnými problémy. Tentokrát však při běžném EKG vyšetření měl tento pacient jednoznačné známky tzv. syndromu preexcitace (nazývaného také WPW syndrom, Wolf-Parkinson-White syndrom), při kterém dochází v důsledku vrozené dispozice k předčasnému stahování srdečních komor, a který může za určitých okolností vést až k fatální arytmii, jak bylo opakovaně popsáno ve sportovní medicíně.
Ačkoli tento případ dopadl dobře, ukazuje, že ani sebedůkladnější a pravidelné kontroly sportovců nemohou stoprocentně odhalit srdeční onemocnění, které může potenciálně ohrožovat život sportovce.
 

Navazující článek: Jak předcházet náhlým úmrtím ve sportu?