Jednou z dalších možných příčin náhlých úmrtí ve sportu může být i zánět srdečního svalu, tzv. myokarditida.
Může vzácně vzniknout zejména u sportovců s nedoléčenými nebo s vůbec neléčenými infekcemi horních cest dýchacích, kteří i přes tato zánětlivá onemocnění podstupují tvrdé tréninky nebo vyčerpávající závody.
Případy orientačních běžců
Klasickým příkladem těchto případů je ¨miniepidemie¨ myokarditidy, která byla popsána v 80. a na začátku 90. let ve Švédsku jako příčina úmrtí celkem 16 vrcholových orientačních běžců. Orientační běh je ve Skandinávii nesmírně populárním sportem, ve Švédsku se jím zabývá celých 160 000 lidí, což představuje 2% švédské populace. 3000 orientačních běžců dělá tento sport na vrcholové úrovni a zhruba 200 běžců závodí na mezinárodní úrovni.
Poslední případ úmrtí orientačního běžce v důsledku myokarditidy způsobené infekcí baktérií Chlamydia pneumoniae zalarmoval Švédský svaz orientačního běhu, že zakázal na dobu 6 měsíců všem vrcholovým orientačním běžců, trénovat i závodit. Je určitě zajímavé, že tato úmrtí se vyskytla pouze u orientačních běžců, a nikoli v jiných sportech jako běžecké lyžování, cyklistika nebo atletika.
-
Spočítejte si své: Riziko kardiovaskulárního onemocnění
Všichni měli lékařkou prohlídku
Poučná je také detailní analýza všech 16 případů úmrtí těchto sportovců. U 14 z celkového počtu 16 případů došlo k úmrtí během 30 minut po zahájení fyzické aktivity. U 15 sportovců bylo v minulosti provedeno EKG vyšetření, u 4 sportovců byl výsledek hodnocen jako odchylující se od normy, všem však bylo dovoleno po dalším detailním kardiologickém vyšetření pokračovat ve vrcholovém sportu. Jeden z těchto 4 sportovců měl zjevně tzv. WPW syndrom, neboli syndrom preexcitace (viz také článek Jaký je výskyt náhlé srdeční smrti ve sportu?), a ačkoli si i později stěžoval na bušení srdce, lékaři uzavřeli jeho případ jako projevy zvýšené vegetativní aktivity (jinými slovy, příznaky svedly na ¨nervový¨ původ). I další 3 sportovci byli shledáni zdravými a byli odvedeni do armády. Jiný orientační běžec byl podrobně vyšetřován pro záchvaty tachykardie (zrychlené srdeční akce) způsobené pravděpodobně myokarditidou. Rok po posledním vyšetření zemřel z plného zdraví při běžeckém tréninku.
-
Přečtěte si kompletně zpracované téma: Doping ve sportu
Byly zde signály předem
U dvou dalších běžců bylo zaznamenáno omdlení během tréninku několik měsíců před jejich úmrtím. U jednoho pak ve zjevné souvislosti s měsíc trvající epizodou zánětu průdušek (bronchitidou). Tento sportovec byl zaléčen penicilinem a bylo mu doporučeno vyvarovat se v následujícím období větší námahy. Bez ohledu na toto doporučení odjel na vysokohorské soustředění. Zemřel po 30 minutách běžeckého tréninku. U všech těchto sportovců byla zjištěna pozitivita protilátek proti baktérii Chlamydia pneumoniae v krvi, u čtyřech ve velmi vysokých koncentracích. U třech pacientů byly zjištěny serologické známky proběhlé toxoplasmózy. Přítomnost Chlamydie byla zjištěna i v srdečním svalu například u posledně zmiňovaného běžce, který zemřel po proběhlém zánětu průdušek.
Necítíte li se dobře NETRÉNUJTE!!!
Během nuceného 6-měsíčního tréninkového půstu byly ve švédských sportovních klubech orientačních běžců výrazně vylepšeny hygienické podmínky, neboť panovalo podezření, že to bylo hlavní příčinou vysokého výskytu infekcí vedoucích k úmrtí v tomto sportu. Je také pravdou, že nepříznivou situaci se těmito opatřeními podařilo zcela změnit.
Z uvedeného vyplývá, že pokud se člověk necítí příliš dobře, má příznaky infekce horních cest dýchacích nebo jiných ústrojí, neměl by tyto varovné příznaky podceňovat, ale všechny infekce pořádně vyléčit a rozhodně nesportovat.
Mohlo by Vás také zajímat: Náhlá úmrtí ve sportu: Příběh basketbalisty Hanka Gatherse
Navazující článek: Příčiny náhlého úmrtí ve sportu: Doping
