C-reaktivní protein, známý pod zkratkou CRP, je dnes rutinně využíván pro diagnostiku zánětlivých onemocnění, zejména bakteriálního původu. Dnes již většina dětských ordinací je vybavena přenosnými analyzátory CRP, které umožňují ve většině případů odlišit virový zánět od bakteriálního. Zatímco fyziologicky se pohybují hladiny CRP v krevním séru do 7 mg/L, u těžkých bakteriálních zánětů dosahují až stovkových hodnot.
Málo se ovšem ví, že CRP lze detailně posuzovat pomocí vysoce senzitivních technik i u zdravých lidí v rámci uvedeného fyziologického rozmezí, a to na úrovni desítek mikrogramů CRP na litr krevního séra. Toto má velký význam například pro posuzování rizika kardiovaskulárních nemocí, neboť je dobře známo, že i proces aterosklerózy je ovlivňován zánětlivými pochody. Jinými slovy, mírný, chronický, klinicky nemanifestní zánět je sdružen s vyššími hladinami CRP a současně i rizikem aterosklerózy a tedy kardiovaskulárních nemocí. Toto riziko stoupá již od hladin CRP 2 mg/L. Tento fakt je ve shodě se známou asociací mezi přítomností protilátek proti různým vyvolavatelům zánětu v krvi (například Chlamydiím nebo Helicobacteru) a rizikem nemocí srdce a cév.
Podobně ovšem existuje i vztah mezi hladinami CRP v krvi a rizikem některých nádorových nemocí. Toto není také zcela překvapivé, neboť chronická zánětlivá onemocnění jsou často spojena s rizikem rozvoje nádorových nemocí. Typickým příkladem je chronické zánětlivé onemocnění tlustého střeva nazývané ulcerózní kolitida. U těchto nemocných relativně často vzniká v pozdějších fázích nemoci rakovina tlustého střeva (kolorektální karcinom).
Tato fakta jsou podporována i rozsáhlými epidemiologickými studiemi zkoumajícími riziko rozvoje kolorektálního karcinomu podle hladin CRP v krvi. Podle studie na téměř 23000 dospělých jedincích opublikované v roce 2004 v prestižním časopise JAMA měli lidé s hladinami CRP nad 3,7 mg/L 2-3,5 vyšší riziko vzniku rakoviny tlustého střeva nebo konečníku ve srovnání s jedinci s hladinami CRP pod 0,9 mg/L. Není to přirozeně pouze CRP, podobných zánětlivých indikátorů využívá medicína více a vztah ke kardiovaskulárním i nádorovým onemocněním byl popsán i pro další parametry, jako jsou například celkový počet bílých krvinek, hladina bílkoviny fibrinogenu nebo některých tzv. prozánětlivých cytokinů.
Jistě také stojí za zmínku, že hladiny zánětlivých parametrů v krvi a tedy zánětlivé procesy v lidském těle lze snížit například zanecháním kouření, nebo některými protizánětlivými léky, což je velmi významné pro prevenci těchto onemocnění.