Střevo dospělého člověka je dlouhé 7 až 10 m a jeho vnitřní povrch zaujímá neuvěřitelných 200 m2 – tedy plochu odpovídající tenisovému kurtu.
Střevo novorozence je sterilní, tedy neobsahuje žádné střevní baktérie. Záhy po narození však dochází k tzv. kolonizaci střeva těmito baktériemi, které nazýváme souborně střevním mikrobiomem.
Jen málokdo ví, kolik baktérií se v lidském těle nachází. Lidské tělo se skládá z 1013 buněk, tedy z 10 biliónů buněk. Na každou lidskou buňku však připadá 10 bakterií, je jich v lidském těle 1014, tedy okolo 100 biliónů. Toto ohromující množství buněk také něco váží, uvádí se, že střevní baktérie představují přes 1 kg hmoty, což určitě není zrovna vábná představa.
Baktérie se vyskytují ve všech částech zažívacího traktu, dokonce i v extrémně kyselém prostředí žaludku. Také v dutině ústní to ¨bují¨ mikroorganismy. Kupříkladu v 1 ml slin je okolo 1 miliardy baktérií.
Tato mikroflóra je však pro lidské tělo velmi důležitá a hraje velkou roli v obraně proti mnoha nemocem. Účastní se látkové přeměny mnoha živin (mimochodem, člověk spořádá během svého života 100 až 200 tun potravy), hrají ohromnou roli v tzv. slizniční imunitě.
Také proto se věnuje tak velká pozornost tzv. probiotikům (¨zdravé¨ baktérie přidávané do různých potravin) a prebiotikům (složky stravy, které příznivě ovlivňují prostředí pro žádoucí střevní baktérie). Ty jsou využívány pro modulaci funkcí našeho zažívacího systému.