Význam chrómu:
Chróm je důležitý stopový prvek uplatňující se v metabolismu sacharidů, lipidů i bílkovin, a to modulací účinku inzulínu, hormonu regulujícího hladiny glukózy v krvi. Působí prostřednictvím oligopeptidu (bílkovina o malém počtu aminokyselinových zbytků) chromomodulinu, který po navázání 4 atomů trojmocného chrómu se váže na receptory inzulínu v tkáních a ovlivňuje jejich funkci.
Zdroje chrómu:
Zdrojem chrómu v potravě jsou celozrnné obiloviny, brambory, ořechy, zelené fazole, pivovarské kvasnice a mořské produkty. Obsah chrómu v potravinách klesá během zpracování potravin, přírodní potraviny obsahují podstatně více chrómu.
Příznaky nedostatku chrómu:
Příznaky nedostatku chrómu nejsou medicínsky přesvědčivě prokázány, a nejsou tedy za přirozených podmínek ani zjišťovány. Předpokládá se nicméně, že nedostatek chrómu může vést k poruchám metabolismu glukózy, vzniká glykosurie (vylučování glukózy do moči), zvyšují se hladiny cholesterolu a triacylglycerolů, mohou se objevit nervové poruchy (neuropatie, encefalopatie), snížená fertilita, poruchy růstu i imunitního systému. Nejčastěji se s ním setkáváme u pacientů s cukrovkou (diabetem), v těhotenství a ve stáří.
Toxické účinky chrómu:
Chróm se v přírodě vyskytuje ve dvou formách, jako trojmocný a jako šestimocný. Zatímco trojmocný chróm nemá prakticky toxických účinků, chróm šestimocný velmi snadno prochází buněčnými membránami a má ohromný oxidační potenciál, kterým snadno poškozuje zejména DNA (kyselinu deoxyribonukleovou).
Toxické působení chrómu se projevuje změnami kůže, sliznic, plic, ledvin a jater. Kožní projevy zahrnují záněty kůže (dermatitidy), vznik až tzv. chromových vředů. V plicích je to poškození výstelky dýchacích cest, tzv. respiračního epitelu, které vede až k příznakům astmatu, vzácněji může dojít až k rozvoji rakoviny plic. Poškození ledvin může být tak závažného charakteru, že vede až k jejich selhání, v játrech dochází k rozvoji ložisek nekrózy (odúmrtí tkáně).
Doporučené denní dávky chrómu:
10-200 ug/den v závislosti na věku.
