Ano je to tak. Někteří sportovci jsou opravdu předurčeni k nadlidským výkonům díky své genetické výbavě.
Z lidského genomu (soubor všech genů člověka) čítajícího asi 30000 genů existuje alespoň stovka genů prokazatelně ovlivňujících sportovní/fyzickou výkonnost. Konkrétních příkladů je možno jmenovat více, i když tyto údaje většinou nejsou zveřejňovány. Již několikrát jsem zmiňoval příběh Eero Mantyranty, který díky mutaci genu v receptoru pro erytropoetin měl o 50 % více červených krvinek ve srovnání s běžnou populací. Je zajímavé, že celá jeho rodina sbírala medaile ve vytrvalostních sportech, a to evidentně díky tomuto společnému genetickému znaku.
Sprinterské vlohy
Podobným příkladem je gen označovaný zkratkou ACTN3, který vede k vyšší produkci rychlých svalových vláken. Bylo prokázáno australskými vědci, že funkční varianta tohoto genu se zvýšeně vyskytuje u sprinterů.
Vzpěračské vlohy
Jiným příkladem je tzv. deficience (nedostatek) myostatinu, která vede k ohromnému nárůstu svalové hmoty. Tyto případy bývají diskutovány ve vědeckých kruzích, nicméně nebývají publikovány, protože k tomu není dán souhlas těmito jedinci. Tvrdí se, že minimálně jeden evropský šampión ve vzpírání má vrozenou deficienci myostatinu. Rozhodně by to nebylo překvapující, dosud jediný případ této funkční varianty genu pro myostatin byl popsán před několika lety v prestižním časopise New England Journal of Medicine. Jednalo se o čtyřletého chlapce z Německa, jehož matkou byla bývalá vrcholová atletka. Ve svých 4 letech byl schopen udržet v upažení dvě tříkilová závaží!!!
Vytrvalostní vlohy
Dalším příkladem je tchajwanský Chen Shih-hsin, olympijský medailista v taekwondu, kterému byla zjištěna unikátní mutace v genu pro angiotensin konvertující enzym. Různé mutace v tomto genu jsou dávány do příčinné souvislosti se sportovní výkonností maratónců, veslařů, plavců i sprinterů.
Proto se také dnes již objevují názory, že již v raném věku budeme vybírat děti podle genetických vloh pro konkrétní sport. Ačkoli to může vypadat jako science fiction, je zřejmé, že někteří sportovci mají prostě genetickou výbavu, která je uzpůsobena pro vyšší výkonnost. Když se v roce 2003 narodilo dítě Marion Jones a Timu Montgomerymu, tedy v době, kdy oba byli úřadujícími světovými rekordmany na 100 m, všichni tvrdili, že z jejich dítěte může být díky genetické výbavě opravdu superatlet. I když oba atleti byli později usvědčeni z dopingu, genetické vlohy pro sprint jsou u nich nepochybné.
