Také občas podléháte pocitu, že odpočinek je luxus, který si nemůžete dovolit? Možná je na čase zvolnit. Přes vysoké pracovní tempo si totiž nevědomky osvojujete špatné psychologické návyky, které vás dříve nebo později přivedou do ordinace lékařů nebo psychologů.
-
Navštivte rubriku: Pohyb a zdraví
Odpočíváte stylem, který vyčerpává
Umění odpočívat je důležitá dovednost. Především záleží na způsobu, jakým se k relaxaci stavíte. Někteří lidé si totiž dělají z odpočinku další „pracovní povinnost“, aniž by si toho byli vědomi. Třeba v posilovně nebo obecně v situacích, které nutí jejich mysl fungovat v modu výkonu. Lidé namísto skutečného uvolnění řeší otázky, zda ve fitku nazvedali dostatečné množství kilogramů, nastříleli plánovaný počet gólů nebo ujeli patřičný počet kilometrů. Nejlepší je zapomenout na křečovitou snahu o dosahování výsledků a zkrátka jenom odpočívat.
Budujete závislost na euforických zážitcích
Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že si mohou odpočinout a vyčistit mysl pouze v extrémních situacích. Ve volném času proto vyhledávají nejrůznější zátěžové aktivity, věnují se extrémním sportům a dalším mezním činnostem. Stávají se vlastně sběrateli euforických zážitků, na kterých se mohou postupem času stát závislými. Jakmile tyto příjemné prožitky odezní, dostaví se opět negativní emoce v různých formách: špatná nálada, zklamání, pocity prázdnoty a vyčerpání.
-
Přečtěte si kompletně zpracované téma: Doping ve sportu
Nemáte jasnou hranici mezi pracovním a soukromým světem
Notebooky, mobilní telefony a přenosný internet jsou určitě přínosné výdobytky pokroku, které ulehčují zaměstnancům práci. Problémem je, že se lidé stali dostupnými prakticky kdekoli a kdykoli a zapomínají striktně rozlišovat mezi privátním a pracovním světem, což může být příčinou dalšího stresu. V podstatě nikdy nevypnou. Nastavte si proto jasné hranice mezi soukromím a zaměstnáním. Na dovolené především odpočívejte. Zkuste zapomenout i na pocit vlastní nepostradatelnosti. Nedělejte si z relaxace pracovní aktivitu, která z vás odčerpá poslední zbytky síly,“ uzavírá Jan Grund.